Uhelné safari

… moře začíná ustupovat … sopky chrlí lávu a dým … z jezer vznikají močály, ve kterých se nahromadila až půl kilometru silná vrstva jílů a písků a také organické hmoty … je položen základ uhelných slojí … po 20 milionech let zde opět vznikají jezera … nedaleká elektrárna chrlí páru a dým … vytěžené uhelné sloje se zaplňují popílkem a horninou … novodobí dinosauři požírají zbytky po svých předchůdcích … lidé se podřizují jejich žravosti a opouštějí své domovy … vše co je lidem vzácné se přemisťuje s nimi …

Je podzimní nedělní ráno a v televizi právě vysílají můj oblíbený pořad „toulavka“ o jakémsi safari mezi rýpadly. Safari mezi rýpadly? To by mohlo být zajímavé a rýpadla se jistě fotí stejně jako nádraží – jsou velká a nikam neutíkají. Zapisuji si do kalendáře na příští rok – 1.března – registrace Uhelné safari Most.

Je 1. března ráno a zjišťuji, že na safari do Mostu letos nepojedu. Všechny termíny jsou obsazené. No co nevadí, snad to vyjde za rok. Nakonec se zapisuji jako náhradník. Po týdnu dostávám zprávu, že již nejsem náhradníkem a že se mám 28.dubna v 10:00 hod. dostavit na ředitelství společnosti Czech Coal Group.

Sobota 28.dubna – je modrá obloha, v Klementinu za pár hodin padne absolutní teplotní rekord pro duben, do fotomošny si přidávám lahev s vodou a vyrážím do Mostu.

Zde se po krátkém bezpečnostním poučení dovídám, že půldenním safari mne bude provázet p. Štich. K budově ředitelství je přistaven terénní skříňový mercedes. Po nastoupení do vozu zjišťuji, že není zcela zaplněn. Jojo, tak to bývá u akcí, které jsou zdarma – proč bych se měl odhlašovat, když jsem nic neplatil - že o mé místo má zájem někdo jiný, to mne nezajímá – jedna rodinka by se sem vešla.

Trasa safari (Trasa 2 - Lom Vršany) začíná na tzv. ministerské vyhlídce odkud se dá přehlédnout celá plocha vršanského těžního prostotu i se zámkem Jiřetín nad ním.  Zde se opět dostává ke slovu náš průvodce. Dovídám se, že zásoby uhlí zde představují 323 milionu tun a životnost zdejšího lomu je nejdelší v ČR - až do roku 2058. Při těžbě byly zbourány obce Vršany a Bylany. Těžba také přerušila Luční potok. Lom měl od otvírky několik vnějších výsypek (Výsypka Čepirohy, Výsypka Malé Březno, Velebudická výsypka). Dnes je již většina výsypek rekultivována a zakládá se na vnitřní výsypku. Vytěžené hnědé energetické uhlí se dopravuje po železnici do nedaleké elektrárny Počerady s výkonem 5 x 200 MW.

Sjíždíme kolem „bazénů“, kde se shromažďuje dešťová a spodní voda až na samé dno lomu. Zastavujeme se u rýpadla KU300 a každý využívá možnost se s ním vyfotit. Pohled na jednotlivé geologické vrstvy při těžbě odkryté bere člověku dech. Co příroda tvořila miliony let, to nenažrané rýpadlo požere během několika okamžiků. Průvodce nám popisuje právě probíhající těžbu včetně dálkové pásové dopravy TC2, jejíž pomocí se dopravuje uhlí na překladiště uhlí. Ze dna dolu postupujeme výše ke skrývkovému rýpadlu KU800 a dále pak na uhelnou skládku. Průvodce vše srozumitelně popisuje, vysvětluje a trpělivě odpovídá na dotazy účastníků safari.

Dále se terénním voze přemisťujeme k Hipodromu, jež je součástí rekultivačního parku Velebudice a který patří mezi špičkové projekty tzv. české rekultivační školy. Kromě dostihů je areál závodiště využíván také k pořádání parkurových závodů. Pro rozšíření sportovních aktivit návštěvníků areálu byla v r. 2008 vystavěna in-line dráha, která je 3370 m dlouhá.

Poslední zastávkou v rámci Uhelného safari je ukázka budovaného jezera Most. Jezero se nachází mezi městem Most, areálem chemických závodů (Unipetrol a.s. a Česká rafinérská a.s.) v Záluží u Mostu a obcí Braňany, přímo pod kopcem Hněvín na místě starého města Most, které bylo zbořeno v 70. letech 20. století a na jehož místě vznikl hnědouhelný lom Ležáky. Mostecké jezero, které vzniká jako projekt rekultivace bývalého lomu Ležáky sloužícího do 31. srpna 1999 k těžbě hnědého uhlí, má mít při projektované nadmořské výšce hladiny 199 m n.m. rozlohu 311 ha, délku 2,5 km a šířku 1,5 km. Bude dosahovat maximální hloubky 75 m a při průměrné hloubce 22 m bude jeho objem činit 69,8 milionů m³.

Na tomto místě končí dnešní Uhelné safari a vracíme se zpět před ředitelství společnosti Czech Coal Group.

Co by to bylo za výlet do Mostu a nenavštívit kostel Nanebevzetí P. Marie, který je spolu s morovým sloupem jednou z mála dochovaných památek po starém Mostě.

Historické město bylo v 70. a 80. letech 20. století téměř zcela zbořeno kvůli těžbě uhlí. V roce 1965 začaly demolice starého Mostu a město, které by se dnes mohlo významem historických památek směle měřit s jakoukoli památkovou rezervací v zemi, bylo po následná více než dvě desetiletí postupně bořeno trhavinou. Nejstarší části města byly zničeny již během prvních deseti let demolic. Ve starém městě se do jeho zbourání zachovalo mnoho cenných domů včetně více než dvaceti gotických objektů, přičemž víc jich na tak malém prostoru bylo jedině v Praze. Tentýž rok se rozhodlo o přesunu kostela Nanebevzetí Panny Marie po umělé dráze. 30. září 1975 v 11:50 odstartoval přesun kostela a ukončen byl 27. října v 8:52 hodin.  Kostel byl přesunut o 841,1 m do blízkosti barokního špitálu s gotickým kostelem sv. Ducha na bývalém Pražském předměstí. Pro veřejnost je kostel Nanebevzetí Panny Marie opětovně zpřístupněn od roku 1988. V roce 1993 byly po dvou letech dokončeny stavební a restaurátorské práce na 17 m vysokém barokním oltáři. Demolice v Mostě skončily k prvnímu dubnu 1987.

V pozdních odpoledních hodinách se vracím domů. Ten den byl opravdu ve znamení rekordů. Nejen největší rýpadla, důlní rekordy, unikátní přesun kostela, ale především letošní nejvyšší teplota mne dost vyčerpala. Proto zastavuji na jednom nejpozoruhodnějším a nejmystičtějším místě v České republice. Jedná se o nedostavěný gotický chrám v Panenském Týnci na Lounsku.

Mnozí lidé věří, že je nabitý pozitivní energií a dokáže léčit. Z tabla u vchodu se dovídám že zde byla již řada psychotroniků a odborníků, kteří se zde pokoušeli energii změřit. Psychotronici tvrdí, že zdejší pozitivní energie má schopnost odstraňovat depresivní stavy, přinášet optimismus, dobrou náladu, elán a radost ze života. Energie vyzařující na tomto místě údajně posiluje obranyschopnost organismu. Dlouhodobější pobyt nebo časté návštěvy, posezení v trávě uprostřed chrámu doporučují tito odborníci lidem po mozkové obrně, mozkové mrtvici a po veškerých úrazech hlavy.

Usedám do stínu košatých stromů a jako všichni zde přítomní nechávám na sebe působit všechny pozitivní energie. Snad jsem si vybral špatné místo nebo postavení mých rukou co by přijímačů bylo nevhodné, stále nic nepociťuji. Zkouším postupně všechna místa, která se uvolňují po lidech, o kterých si na základě jejich chování myslím, že dovedou přijímat pozitivní energii. A stále nic - no nevadí - asi je má senzibilita mimo rozsah místních energetických toků - vracím se zpět do stínu košatých stromů, z fotomošny vyndávám teplé, foťákem potlučené, jablko - s chutí se do něj zakusuji a najednou cítím, jak do mne vstupuje pozitivní energie. Když ne mne, tak alespoň jablko bylo zasaženo tokem místní energie. Jsem rád, že tato zastávka nebyla zbytečná.

Z hovoru návštěvníků jsem vyslechl, že nedaleko je ještě jedno záhadné místo a to u obce Klobuky. V poli se zde nachází jakýsi Kamenný pastýř (též Kamenný muž, Zkamenělec či Zkamenělý slouha). Jedná se o osamoceně stojící v poli menhir (kamenný blok svisle zasazený do země). Z informační tabule se dovídám, že se jedná se o nejvyšší menhir v Česku. S vysokou pravděpodobností ho můžeme považovat za skutečný pravěký menhir. Je to v podstatě 340 cm (70 cm zapuštěn v zemi) vysoký neopracovaný sloupovitý balvan z tmavého železitého křídového pískovce o hmotnosti asi 5 tun. Co se datace vztyčení týče, převládá názor, že se tak stalo v období bójském (6. a 5. století př. n. l.). Českým megalitům se intenzivně věnoval RNDr. Milan Špůrek, který je zakreslil do mapy a pokoušel se po vzoru zahraničních kolegů objevit geometrické, astronomické a případně další souvislosti. U klobuckého pastýře 30.dubna při východu slunce překryje postupně sluneční kotouč horu Říp a uvede tak počátek keltského svátku Beltain. Stejný úkaz se opakuje na začátku srpna, kdy začíná svátek Lugnasad. Archeologové však Špůrkovy vývody odmítli. V bezprostřední blízkosti menhiru je možné se posadit na nízké, dřevěné palisádové ohrazení. Podle některých názorů touto úpravou ztratilo místo "genia loci" způsobeného romantickou představou polooděných pravěkých stavitelů sloužících u Pastýře dávné pohanské obřady.

Byl to dnes pěkný fotovýlet. Pár minut po západu slunce si doma smývám uhelný prach a …